Už jsem toho procestoval ledacos, viděl jsem místa naplněné zlostí, láskou ale hlavně případy tak tajemné, že se jim nikdy nedostalo rozuzlení. Jedno z těchto tajemství bylo právě toto město přezdívané Sorrow Dust, neobydlené, a přesto plné hlasů. Kdysi to bývala obec jako každá jiná, obec plná lidí, plná života. Nyní jsem však projížděl kolem města duchů, jehož obyvatelé se nejspíš proměnili v prach.
Zvěsti mi o tom městečku nedaly spát, a tak jsem si řekl, že budu po dlouhé době první, kdo jej prozkoumá. Celou dobu jsem cestoval pomocí farmářova dostavníku, který byl tak ochotný a svezl mě. A v tu chvíli, když jsme projížděli kolem, jsem tiše sesedl z vozu a dopadl nohama na zem, která se pode mnou zvlnila v mrak. Jsem na místě, pronesl jsem v duchu a udělal další krok.
.jpg)
