Kůň a jelen - napsala Jitka Bláhová

Matyáš Tošovský,
Fakulta designu a umění v Plzni

Táhl takhle kůň jednou těžký vůz podél lesa. Zahlédl jelena, jak si poskakuje po stráních. A on celý utrmácený zápolil s horkem a tíhou svého břemene.„Jak já mu závidím. Může si skákat, kdy se mu zachce, může odpočívat kdykoli mu dojde síla,“ řekl si kůň.
Dalšího dne osedlal pán koně a vyšvihl se na jeho hřbet. Na hlavě měl lovecký klobouk a v ruce třímal pušku.
Hnal ho po lese, až uviděl jelena. Pobídl koně a ten se vrhl za ním. Jelen se snažil tryskem uprchnout, ale kůň ho doháněl.
„Jak já mu závidím. Za ním se nikdy nikdo s puškou nepustí. On nebude muset nikdy před lovci utíkat.“řekl si jelen.

Poučení: Štěstí a duhu vidíme vždycky ne nad sebou, ale nad hlavami druhých. (Dánské přísloví)


Pro kurz Tvůrčí psaní podle Lustiga napsala Jitka Bláhová. 

Líbil se vám příspěvek? Řekněte o něm přátelům a sdílejte jej! Stačí kliknout na ikonku níže.