Snad taky někdy vnímáš
Každý pohyb rtů
Po sklenici
A doufáš, že jsou moje
Uličníci
Večerní malíři tvých snů
S lehkostí člověka
Co právě spadl z mola
Pokračuj, jen řekni:
„Ukaž se mi celá.
Byť pomalu a plaše,
chci tě poznat.“
Pak utrhni ten závěs
Z leporela