 |
| Foto archiv Martin Mašek |
Balů, spisovně Archibald, pro členy rodiny Balík nebo Balíček, byl pořádně udělaný, dominantní
samec německé dogy.
Tak, jak to psi s oblibou dělají, lítal jako zběsilý podél plotu zahrady nad domem a využíval každé příležitosti, aby na kolemjdoucí pořádně bafnul a vyděsil je. Jemu se to, na rozdíl od nás a kolemjdoucích, MOOOC líbilo. A tak jsem se snažil ho ten zlozvyk odnaučit.
Má metoda byla jednoduchá. Byl jsem ve střehu a čekal až nastane ona standardní situace. Co nejrychleji jsem přiběhl, mohutným „KE MNĚ“ jsem psa odvolal a s výrazným gestem mu vysvětlil, že tohle teda „NE, NE, NE“. Následoval tišší, spíš vyčítavý dovětek: „Ještě jednou, a uvidíš“.
Krásná neděle, rodinky na výletě, Balík bafne .... pes se sápe na plot, který se celý prohýbá pod náporem jeho osmdesáti kil. Děti pláčou, matka křičí na otce rodiny, aby něco udělal, otec se trochu vystrašeně zmůže pouze na: „No tak, kuš hafíku, běž už pryč“. Slyším, jak matka křičí něco o tom, že takovou bestii mám dát utratit. Překonám svůj rychlostní rekord, a už z deseti metrů na Balíka zařvu svou tradiční formuli. Ten se zarazí, udělá se co nejmenším a v očekávání onoho „Ještě-jednou-a-uvidíš“ se téměř plíží ke mně.
Najednou se ale bleskově otočí a všem je jasné, že opět vystartuje na plot. Nevím, co Balíkovi blesklo jeho obří hlavou, ale já si pamatuji přesně, co blesklo hlavou mně. Pes se nesmí nechat zvítězit, musí povel splnit. Vrhnu se tedy za Balíkem, skokem se mu pověsím na obojek a samozřejmě padám. Pes se vyděsí, vleče mě nejdřív po kolenou, pak po břiše po štěrku, rodina něco kříčí a ....
Těch deset metrů k plotu a mých osmdesát kilo Balíka přemůže. Pracně se zvednu, úplně zapomenu na formuli NE,NE,NE a začnu psovi hrubě nadávat a pln vzteku mu lomcovat obojkem. Od plotu slyším: “Člověče, nechte toho psa, dyť je to zvíře“. „Ježíš, krev“, hrozí se matka a zakrývá dětem oči. „Táto, volej honem policajty, vždyť on toho psa zabije. Policajty nebo radši ochránce zvířat.“
Podívám na psa. Opravdu, je celý od krve. Ale od té mé. Kolena mám nadranc. Jdu si domů lízat rány.
