D: Ahoj mami, ráda Tě slyším, co je doma nového? Jak se máš?
M:Ahoj. Ale pomalu to jde.
D:Počkej, máš nějaký divný hlas. Co se stalo? Ty brečíš?
M:Nic. A co Ty? Jsi v pořádku?
D:Mami, já Tě přece znám a víš, že to poznám. Tak ven s tím, co se děje?
M:Anna je v nemocnici.
D:Ségra? Co se stalo? Co jí je? Proč?
M:To právě neví nikdo. Má všechny testy pozitivní snad na všechny nemoci. Vypadá to, že se jí úplně rozpadl imunitní systém. Nevím, co s ní bude. Jedu za ní zítra rychlíkem, do Košické nemocnice.
D:Od kdy tam leží?
M: Od úterý, má stále moc vysokou teplotu až upadá do bezvědomí, už skoro nikoho nepoznává. Nic jí nezabírá.
D:Víš co mami? Když já sednu v Praze dnes večer na noční rychlík, zítra dopoledne tam budu taky. Pojedeme jí vynadat spolu, co Ty na to? Ať si už nevymýšlí. To ani náhodou! Musím jí vidět a pořádně ji domluvit! Když jí můžu vynadat, a ona nemůže odpovídat, to si přece nemůžu nechat ujít! Neboj a Ty to taky zvládneš, ona bude v pořádku, uvidíš. Musí. Všechno bude dobrý. Platí? Setkáme se na nádraží.
M: Tak dobře. Zítra se uvidíme.