Za krásného počasí se z posledního výškového tábora chystaly dvě skupiny horolezců pokořit vrchol nejvyšší hory Himaláje. První skupina zahrabala do sněhu horolezeckou výzbroj druhé, aby měla náskok a vrchol dobyla jako první. Než vše druhá skupina vyhrabala, první už byla za horizontem.
Během dne se tak zhoršilo počasí, že nebylo vidět až na pár kroků a vítr nabral rychlost vichřice. I přes to obě skupiny pokračovaly v usilovném boji o vrchol.
Nakonec se to první skupině díky nečestné hře na začátku podařilo. Jaké však bylo její zděšení, když na vrcholu hory na ně čekal Yetti a všechny je postupně sežral. Do sytosti nažraný, Yetti odkráčel do své jeskyně a usnul. Později odpoledne dobyla vrchol druhá skupina horolezců a šťastně a jen s pár omrzlinami se vrátila zpět do tábora.
Poučení: Být první za každou cenu neznamená vždy výhru.
Když to jde z kopce, neznamená to, že nemůže být ještě hůř.
