Ilustrace: Oldřich Holinka, Fakulta designu a umění v Plzni |
Když dorazil na mez k potoku, kde bydlel starý tchoř, už se při skoku přes vodu neudržel, vyšla rána a za bystřinou se rozhostil smrad, jako by na paloučku chcípla Lochneska.
„Fúúúj, to je puch,“ vybíhali z děr krtci a myšky, pryč pádily veverky i starý jezevec. Jen jediný tchoř neutekl. Mrkl na rozpačitého medvěda a povídá: „Beru to na sebe.“
„Fúúúj, to je puch,“ vybíhali z děr krtci a myšky, pryč pádily veverky i starý jezevec. Jen jediný tchoř neutekl. Mrkl na rozpačitého medvěda a povídá: „Beru to na sebe.“
Medvěd na to neřekl nic. Pak si zacpal nos a zařval na celý les: „Fúúúj, ten tchoř ale smrdí.“ A utíkal pryč.
Poučení: Nevděk světem vládne.
Poučení: Nevděk světem vládne.