|
Matyáš Tošovský,
Fakulta designu a umění v Plzni |
Anna se zbožňovala. „Jsem nejlepší!“ opakovala si před zrcadlem. Oblékla si nový dres a namalovala se. Pak vyběhla. Věděla, že je venku plno. Klusala parkem a nasávala obdivné pohledy. Pak ho spatřila. „To je ale kořen! Teď se ukážu!“
Vypnula hruď, zatáhla břicho, protáhla krok a – ryla nosem v zemi.
Poučení: Není kořen jako kořen