Pracovala pro sovu a nosila jí čerstvé červy.
Jednou si sova posteskne své služebnici: „Nevíš, milá vráno, o nějakém slušném ženichovi. Dobře zaplatím tomu, kdo mi ho pomůže najít." Vrána miluje peníze, a proto okamžitě sovu ujistí, že jí najde skvělého manžela. Pak letí domů a přemýšlí, kdo by to mohl být. A najednou dostane nápad. Mohla by sově nabídnout svého vlastního manžela, pana havrana!
Mohl by předstírat, že si sovu vezme za ženu, a až sova zaplatí, vrátí se havran zpátky.
Tak sova přiletěla domů, oblékla pana havrana do svátečního obleku a poslala ho k sově na námluvy.
Uběhl jeden den, dva, pak celý týden. Roztrpčená vrána letí k sově zjistit, co se děje. Otevře jí pan havran a povídá: "Promiň, miláčku, ale zamiloval jsem se do sovy a už u ní zůstanu. A červy jí budu chytat sám."
Tak vrána ztratila manžela i práci.
Poučení: Chamtivost a podvod nepřinesou nic dobrého.