 |
| Ilustrace Tomáš Staněk |
V dávných dobách se hurónsky smál, když zafoukal do komína, až saze létaly po chalupě a usazovaly se na bílých peřinách. Posílal vítr pootvírat všechna okna – chalupníci pak běhali po místnosti, zakopávajíce jeden o druhého, když se snažili okna opět zavřít a vyhnat tak průvan ze světnice.
Tu a tam převrátil fůru se senem či s dřívím, postrašil bábu s roštím, prohnal se starým mlýnem v roztodivném převleku nebo rozehrál stínovou hru na děti, které se zapomněly po klekání v lese.
Jenže časem byly jeho žertíky známé široko daleko a už bylo mnohem těžší někoho místního napálit. Naštěstí dnes do kraje pod Králický Sněžník jezdí noví návštěvníci – turisté, lyžaři, chalupáři...
Ty nové možnosti! Teď už nedělá jen průvan, větší legrace je shodit pár drátů a vypnout elektriku – to je pak mela. Stamichmana nepřestává fascinovat, že lidé najednou vůbec nevědí, co mají dělat. Odkládají notebooky, nejde jim internet ani televize a koukají na sebe jak vejři, nevědouce, co s volným časem. Nejraději by jim ukázal, jaká je legrace to všechno sledovat. A ještě raději, co všechno se dá dělat i bez elektřiny. Jenže lidé ho neslyší. Alespoň někteří…
I tak má Stamichman návštěvníky moc rád, a když chtějí domů, ucpává jim výfuky aut bramborou, aby nemohli odjet pryč a jemu se nestýskalo.
-----------------
Stamichman [štamichman] – každé hory mají svého patrona či strážce a na Králickém Sněžníku na Dolní Moravě panuje Stamichman. Je to horský duch, nosí kouzelnou hůl a své lidi v kraji má opravdu rád, jen jim občas provede nějakou tu lumpárnu. Jen tak, aby byla legrace. Samotné jméno Stamichman pochází z německého slova Stamm Gast [štamgast], tedy ten, kdo je někde jako doma a všichni místní ho tam znají. A Stamichman je doma na Králickém Sněžníku. Patří k němu odnepaměti.
Vybrané příběhy nalaznete na Dolní Moravě na Stamichmanově naučné stezce, která by měla spatřit světlo světa již na podzim. Příběhy budou doprovázet dřevěné sochy.
Na kurzu Tvůrčí psaní podle Lustiga napsala Klára Dvořáková
Klára publikuje své básničky na webu www.versotepec.cz a články na http://kdvorakova.blog.idnes.cz/
