- Prosim tě, děti maj v žákovský, že jsou příští středu třídní schůzky.
- Hm…
- No ale maj to oba od pěti, takže tam budem muset oba. Každý na jednu.
- Počkej, to se mi vůbec nehodí. Já mám přece fotbal. Proč to je zrovna ve středu?
- Jak jako proč?! Prostě to tak určili. Tak snad jednou můžeš fotbal vynechat, ne?
- No to nejde. Už jsem nebyl minule, to nemůžu zase nejít.
- A já se zase nemůžu naklonovat a sedět na obou schůzkách najednou. V tom se snad shodnem, ne?
- Hm.
- Co hm? Jako že se shodnem?
- A je to fakt nutný tam chodit?
- Ježiš, ty jsi jak malej Jarda. To snad ani nemá cenu, abys tam chodil, když tě tak poslouchám.
- No vidíš, tak jsme se nakonec přece jen shodli.