- Hm…
- No, ale oba je mají od pěti hodin, tak tam budeme muset jít já i ty. Každý na jednu.
- Počkej, to se mi vůbec nehodí. Mám přece fotbal.
- Tak ho snad jednou můžeš vynechat, ne?
- Jenže já už jsem s klukama nebyl minule, to nemůžu zase nejít.
- A já se zase nemůžu naklonovat a sedět na obou schůzkách najednou. V tom se snad shodnem, ne?
- Co hm? Jako že se shodneme?
- A proč to je zrovna ve středu?
- Jak jako proč?! Prostě to tak určili.
- A je fakt nutný tam chodit?
- Ježiš, ty jsi jak malej Jarda. To snad ani nemá cenu, abys tam chodil, když tě tak poslouchám.
- No, vidíš, tak jsme se nakonec přece jen shodli.
- Jak jako proč?! Prostě to tak určili.
- A je fakt nutný tam chodit?
- Ježiš, ty jsi jak malej Jarda. To snad ani nemá cenu, abys tam chodil, když tě tak poslouchám.
- No, vidíš, tak jsme se nakonec přece jen shodli.