J: Dobře.
M: Zlato, prosím Tě, můžeš mi podat kleště? Jsou v garáži nahoře ve skříni.
J: Já je nemůžu najít.
M: Takový červený.
J: Už je mám. Tady jsou.
M: Proboha, cos mi to přinesla?
J: Kleště, ne?
M: No jo, ale já myslel štípačky, ne kombinačky. Ty mi jsou na nic.
J: To jsi neřekl, řekl jsi červený.
M: Prosím Tě, buď tak hodná a podrž mi to tady takhle a hlavně s tím nehýbej, jinak to už nikdy nedám dohromady. Já si jdu pro ty kleště.
J: Jasně.
M: Už je mám. Držíš to pořádně?
J: To víš, že jo….
M: Ježíši, co jsi s tím provedla? Vždyť to celý úplně vypadlo!
J: Nic, co bych asi s tím provedla? Držela jsem to, jak jsi mi to ukázal.
M: Takhle jsem Ti to určitě neukázal. To už nedám dohromady!!
J: Ale dáš, vždyť jsi šikovnej! Chceš s tím ještě nějak pomoc?
M: Ne zlato, fakt ne. Jsi moc hodná, ale já už si to raději dodělám sám.
J: Dobře.
M: Sakra, kdo pustil tu vodu?
J: Já jsem si jen umyla ruce…
M: Miláčku prosím Tě, prosím Tě buď tak hodná a dneska už raději vůbec nic nedělej….
