"Kam ssse plazíššš ty ssslepá ješšštěrko?" syknula podrážděně kobra indická alias brejlovec, která mířila opačným směrem z přednáškového sálu v značně otrávené náladě.
"Taková uráššška, šššlendrián, šššaššškárna...." prskal brejlovec jedovaté sliny. Na rozdíl od želvy bahenní a jiných bezvýznamných plazů nebyl považován za vzácný či přímo ohrožený druh, takže mu nebyla prokazována dostatečná úcta a obdiv. Chtěl si na někom zchladit žáhu, když se mu do cesty připletla ta trapná ještěrka bez nohou.
"Promiňte, pane....pane, ani nevím, s kým mám tu čest....", omlouval se překotně slepýš. "Asi jsem vás přehlédl, víte, já moc dobře nevidím, pane...?" stále ještě chudák nevěděl, s kým hovoří.
"To jsssou poměry, ta přerossstlá žížala sssnad ani neposssná, že jsssem kobra indická", poznamenal jedovatě brejlovec a roztáhnul hruď v útočné pozici.
"Ach tak, vy jste ta slavná smrtelně jedovatá kobra!" zvolal obdivně slepýš, když si ji prohlédl hodně zblízka.
"To sssi piššš!" odsekla kobra.
"Ach to je báječné! To až budu vyprávět doma, s kým jsem se tu setkal. Mohl bych si vás, prosím vyfotit, kam jsem jen dal ten... promiňte, nepůjčil byste mi laskavě na chvíli brýle, víte, já moc dobře nevidím....", blekotal slepýš.
"Ale jen na okamšššik", uvolil se polichocený brejlovec. "SSSpěchám!"
"Tak ješt jednu fotečku, kdybyste dovolil", slepýš cvakal spouští o sto šest. "Ještě tady před tím kaktusem, to bude krásný snímeček...", rozplýval se slepýš.
Náhle se do předsálí nahrnula spousta plazů a obojživelníků, začala totiž přestávka.
"Ungh, honem holky, podává se občerstvení" volala na své kamarádky kuňka žlutobřichá. "Ať na nás zbydou nějaký čerstvý mouchy, ungh."
V nastalém zmatku se slepýš nenápadně vytratil. K čertu s konferencí, stejně nic pořádně nevidím a odplazil se do hotelu balit kufry.
Ke kobře se přitočila elegantní korálovka královská. Koketně se uchechtla: "Ehm, nessstratil jssste něco čissstě náhodou?"
Brejlovec s hrůzou zjistil, že nemá své brýle. "Takový trapasss, teď ssse mi budou všššichni sssmát, připadám sssi jako sssvlečený", bědoval.
"No možná by ssse vám šššikly tyhle?" korálovka vytáhla nonšalantně z kabelky růžové brýle, které jí tak pěkně ladily k barevným proužkům. "SSStejně je to jen loňssský model", dodala marnivě.
Brejlovec musel vzít zavděk růžovými brýlemi. Od těch dob se stranil ostatních. Už nikdy nenaparoval hruď, neboť přišel o svou chloubu.
A slepýš? Když se doplazil domů, vrhla se na něj rodinka: "Máš pro nás nějaké suvenýry?" přetahovaly se o tatínka děti.
"Měli tam jen propisky National Geographic a letáčky Greenpeace", mávnul ocasem tatínek - slepýš. "Ale podívejte, co jsem vám přivezl. Dala mi je jedna hloupá kobra", slepýš vítězoslavně vytáhnul z kufru brýle.
"Hm, skvělý a co jako s tím?" rozladěně sykla jeho manželka. "Stejně i s nimi vidíš prd. Slíbil jsi mi kabelku z pravého aligátora. A místo toho - pche ňáký obyčejný brejle!"
Ponaučení:
1) Ani brýle vám nepomohou vidět si na špičku nosu. Navíc ty růžové vaši krátkozrakost jen zhorší.
2) Ani manželka slepýše není slepá. Pravý aligátor je holt pravý aligátor.
