Bajka o vlku a zajíci - napsala Michaela Kovářová

Zajíček často přibíhal z háje na návštěvu do lesa. Tam měl kamarády, se kterými vždy rád rozprávěl a trávil hezké chvíle. Jedním z kamarádů byl pan jezevec, který zrovna vychovával svá mláďata jezevčata. Chtěl je naučit užitečným věcem do života, proto začal s tím, kam vedou cestičky z jejich doupěte, aby se mu mláďata neztratila. „Tamhle je krmelec. A tamhle zase háj“, pokračoval otec jezevec.

Jednoho slunečného odpoledne přiběhl z háje zajíc, a to zrovna ve chvíli, kdy si malá jezevčata hrála a vykřikovala na sebe „jdi do háje, jdi do háje“ s radostí, že ví, kterým je to směrem.
Zajíc byl však trochu vztahovačný a nepochopil, že je to hra. Sklopil uši, oči se mu zastřely slzami a s přesvědčením, že ho malá jezevčata posílají to míst dalekých, odskákal tam, odkud přišel.

Poučení: Nevěř všemu, co se kde rozhlásí.