- Tak dobrou noc, Vojtíšku, zítra si tu kapitolu dočteme.
- Mami…
- Copak ?
- Já jsem Ti zapomněl říct, že jsem byl dneska ve škole hrozně blízko černýmu puntíku, ale můžeš být klidná, pak jsem ho nedostal.
- Jak to?
- No, protože jsem nedával pozor, víš.
- Aha, a co jsi dělal?
- No, já jsem si tak zapřemýšlel, a pak jsem prostě nevěděl, co máme vybarvovat, ale nechtělo se mi ptát, tak jsem tam něco vybarvil, no a nebylo to úplně dobře.
- A co si řešil Vojtíšku?
- No, mami, já pořád nevím, kde mám ty spermie?
- Spermie? No, ty máš v tom pytlíku pod pindíkem, v těch kuličkách.
- Aha, takže já budu mít jako 2 děti jo, když má 2 ty kuličky?
- Ne, Vojtí, těch spermií tam máš spoustu.
- Fakt, třeba i stovku?
- No, neboj, ještě mnohem víc.
- Mami a nevíš, jestli tam mám i ty holčičí a i ty pro kluky?
- Vojtí, myslím, že máš. S tím si nemusíš dělat starosti.
- Tak jo. Dobrou noc, mami.
- Dobrou noc Vojtíšku a hezky se vyspi.
- Ty taky mami.