Parohy - napsala Vendy Podhraská

Byl jednou jeden mladý jelen a tomu poprvé vyrostly parůžky. Měl z nich obrovskou radost a pyšně se procházel po lese. Ale starší jeleni se mu smáli, protože jejich parohy byly mnohem větší a krásnější. Mladý jelen z toho byl smutný a rozhodl se, že jim to vrátí. Když přišla zima, všichni jeleni začali své krásné parohy shazovat. Ale mladý jelen se rozhodl, že si ty své ponechá.
„Neblázni, shoď je a na jaře ti vyrostou nové, mnohem lepší“ radili mu starší jeleni. Ale on se nedal odbýt.

„Až vy nebudete mít nic, tak to budu já kdo se bude smát! Jediný z vás budu vypadat opravdu jako jelen a ne nějaká laň!“
Když už všichni jeleni své parohy shodili, mladý jelínek si pyšně vykračoval lesem a smál se ostatním že nemají nic. A jak se tak producíroval mezi stromy, všiml si ho myslivec a pomyslel si: „Jakto, že neshodil parohy? Asi je nějaký nemocný, ještě by tu dělal neplechu“ a zastřelil ho.

A poučení? Pýcha předchází pád a kdo si nenechá poradit, škodí jen sám sobě.