Čtrnáct hodin letu do Bangkoku Richard věnoval střídavě spánku, jídlu, infantilním hrám na monitoru před sebou a...
„Jsou ty Thajky opravdu tak milé? A přítulné jak vyprávěl Honza v hospodě?“
Jeho mysl zcela opanovala zvědavost a tělo lehké vzrušení. V takovém hotelu ještě nikdy nebyl. Teda jednou před lety pomáhal spravovat ucpané záchody v Hiltonu na Florenci. Ale to bylo něco jiného! „Tady teď budu 14 dní lenošit! A třeba ne sám!“
Richard odhrnul těžké závěsy a do místnosti se vkradlo ostré odpolední slunce. Pod sebou dole na Jomtien Beach viděl davy smažících se bledých tváří, z kterých se do večera zaručeně stanou rudokožci. Otočil se napravo a na konci zálivu spatřil siluety něčeho, co připomínalo město. Pattaya!
Ten ráj prostopášnosti je odtud jen 10 minut tuktukem… „Sawadee Krup …. Come here Sir, very good here“ propichovala ho snědýma očima hned u prvního baru drobná Thajka. V pase měla tak čtyřikrát míň než Richard, i když ten zatahoval břicho, seč mohl. Zrakem přejížděl vyrýsované obliny rozesmáté servírky až na konec teakové terasy a ponořil se do plastového křesla. Už z letadla si pamatoval, že pivo se řekne „bír“. Netrvalo dlouho a začal do sebe obracet lahve s etiketou slona a nápisem Chang. Útlá Thajka se zdála s každým dalším slonem krásnější a povolnější. Jmenovala se Pimporanee. To by si Richard, stejně jako ostatní farangové – obtloustlí a upocení běloši, nikdy nezapamatoval. Proto thajské dívky používají krátké, anglicky znějící přezdívky. Pimporanee se jmenovala Porn.
Když se Richard ráno probudil ve svém hotelovém pokoji, trvalo mu notnou chvíli, než si uvědomil, co všechno se v jeho poklidném instalatérském životě stačilo za posledních 12 hodin odehrát. Z koupelny uslyšel dopadat na dlaždice proudy vody. Nakoukl dovnitř a štípl se do tváře. „Ne, opravdu se mi to nezdá!“ Porn se na něj usmála tak, jak naposledy maminka, když jako malej kluk odcházel každé ráno na tramvaj do školy na Chmelnici. Vztáhla k němu ruce a vtáhla ho k sobě pod proud chladivé vody. „I love you my darling, my Richard…“ zašeptala mu do ucha než ho opět obejmula svými pevnými stehny. Ten Honza fakt nekecal!
Richard, statný skoro šedesátník ze Žižkova, prožil na thajské pobřeží svoji rychlokvašnou představu ráje. Porn se zbylých 12 dní nehnula od Richarda ani na krok. Teda ty dny, které s Richardem trávila. Občas se totiž ztratila a ukázala se až druhý den. To čekání pak bylo pro Richarda nesnesitelné. Když se Porn konečně objevila, rozpouštěla beze slov Richardovu nahromaděnou touhu ve své dobře předstírané vášni.
Dlouho pak ráno vyspávali, občas se přidali k ostatním rudokožcům dole na pláži. Odpolední dobu čekání, než otevřou pattayské bary si krátili nakupováním a výlety po okolí. Richard se bezhlavě zamiloval! Teda hlavu měl pořád, ale …jenom na čepici, aby nedostal úpal.
Ani si totiž neuvědomoval, že někdy strká kartu do bankomatu za intenzívního Pornina dohledu i dvakrát denně. Účet s jeho letitými úsporami zažíval doma v Praze stejný průvan, jako Richard ruku v ruce s Porn to léto na Pattayské turistické riviéře.
Doprovodila ho autobusem až k odletu na bangkocké letiště Suvarnabhumi. Po tváři se mu možná poprvé v životě koulely slzy jako hrachy. Včera večer se jí spontánně zeptal, zda by si ho nechtěla vzít. A Porn k jeho překvapení souhlasila! Teda prý ne hned! „Next summer come…. send money my darling Richard. I wait, bye bye!“
Richard se vrátil do svého žižkovského činžáku pevně rozhodnut, že do roka a do dne se do Thajska za Porn odstěhuje. Pravda, trochu ho překvapilo, jak za 14 dní dovolené dokázal provětrat své úspory. Ale má přece ještě ojetého Passata a pak…. prodá i garsonku po mámě. Porn na něj čeká!
Každý měsíc putovaly z Žižkova na Pattayu transfery z našetřených instalatérských melouchů proměněné v thajské bahty. Směrem opačným pak anglické jednoduché „líbesbrífy“ s ujištěním nehynoucí lásky, které si od Vánoc už Richard dokonce zvládal přečíst sám. Poté, co se prokousal do půlky Angličtiny pro samouky, už mu je Honza nemusel v hospodě překládat.
Po Vánocích si Richard koupil jednosměrnou letenku přes Istanbul. Teď vystoupil po roce z letadla do již dobře známé subtropické sauny šestnáctimilionového Bangkoku. Rozpálené město zrovna zkrápěl silný odpolední liják. Je přece období dešťů! Richard stál se dvěma kufry v pomalu se vyprazdňující odbavovací hale moderního letiště. Ty dva kufry jsou všechno, co Richard má – jeho vstupenka do nového života.
Během roku zvládl spálit všechny mosty. V jeho myšlenkách se už zase mísí očekávání s obavami. Jak si uvědomuje, že už tam stojí skoro hodinu a úplně sám, je těch druhých najednou zase výrazně víc. „Kde jen ta Porn může sakra tak dlouho být?“
