Jana má dva syny. Dvojčata. Zvládnout je oba je někdy nad její síly. I tak se snaží o humor a vtipně neúnavně vysvětluje, co je třeba zrovna výchovně zvládnout. Dospěla k rozhodnutí, že nastala chvíle odebrat chlapečkům dudlík.
„Honzíku, už jste velcí kluci,“ jde na to od lesa a začíná u tvárnějšího z hochů.
„Už potřebujete velké postýlky.“
Honzík radostně přitaká.
„A víš, že až budete mít velké postýlky, už nemůžete mít dudlík?“ připravuje Jana půdu spokojená, jak to probíhá zatím hladce.
Honzík přikyvuje, pak se zamyslí a najednou zoufale vyhrnkne: „A kde je dudu teď?“