„Já skáču vysoko až ke hvězdám, jsem užitečná, lidi mě milují, jsem v mnoha pohádkách.“
„Za to já létám z květiny na květinu a jsem krásný, opylují květiny, mě lidi mají rádi.“
„Ne ne, já jsem lepší!“
„Ne já jsem lepší!“
„Hej ty, pojď nás rozsoudit, kdo je lepší,“ volají kobylka s motýlem na prolétající včelu. Včela se na chvilku zastaví, poslechne si, oč se obě přou.
„Na takovéto hlouposti nemám čas, musím sbírat pyl a dělat med.“ A znechuceně odletí pracovat. Najednou přilétne kos a kobylku i motýla sezobne.
Poučení: vychloubání a machrování vždycky někdo prokoukne.
