Jak ztrácela síly, víc si uvědomovala, že jimi nesmí plýtvat na marné pokusy. Musí se snažit o jistý úlovek. Mezitím orel, sledující medvědí snažení, ulovil menšího ptáka a s plným břichem dál pozoroval matku s potomkem putující jednotvárnou pustinou.
V díře v ledu nedaleko vykoukla běluha.
„To by byl skvělý úlovek, veliká zásoba tuku,“ přemýtala medvědice. Běluhy uvěznil led. Cítily, že medvědice číhá, nadechnout se ale musely. Medvědice sebrala poslední zásoby sil a vrhla se na právě vynořujícího se kytovce. Chytila ho a táhla ven. Bojovala. Nakonec ale neměla dost sil dostat ho z vody.
Malé medvídě matku sledovalo opodál. Netušilo, co ho čeká. Pár hodin po posledním neúspěšném lovu vyčerpaná matka medvídě zabila a sežrala.
Orel se zhrozil. Přiletěl k medvědici a celý rozhněvaný se na ni obořil: "Jak ´jsi mohla tak strašnou věc udělat?" Ona jen zvedla hlavu a vážně odpověděla: "Byla to jediná možnost. Kdybych zemřela hlady, mládě samo nepřežije. Když přežiji já, přivedu na svět jiné mládě a snad bude mít víc štěstí. Když nepřežiji, zemřelo alespoň rychle. Beze strachu z predátorů a hrozné smrti hladem."
Poučení: Nesuď nikoho. Většinou neznáš jeho pohnutky.
Původně publikováno 12.10. 2016
Úkol:
Zkraťte bajku na deset řádek a případně ji přepište, aby byla přímočařejší:
Medvěd a orel
Marek Bucko
Medvědice s malým medvídětem bloudily ledovou krajinou. Dlouho nejedli, sil jim ubývalo a šance na úlovek se tenčila. Tuleň byl rychlejší, běluha moc velká, navíc v hluboké ledové vodě. V dálce se blížil velký medvědí samec.
„Podívej, to slunce plující na obzoru!“ řekla medvědice mláděti. Mládě se zadívalo na slunce. Medvědice k němu přistoupila zezadu, tlapou mu zlomila vaz a sežrala ho. Nad ní letěl orel a začal se rozčilovat: „Jak si to mohla udělat?!“
„Takhle přežiju já a mohu mít další mládě. Jinak bychom nepřežili ani jeden.“
Poučení: Příroda se s tím nesere.
Medvěd a orel
Irena Taterová
Vyhladovělá medvědice se svým medvídětem putovala krajinou a hledala potravu. Nad nimi kroužil orel a pozoroval její snažení. Nedávno se nasytil, takže měl plné břicho.
Medvědice uviděla tuleně. Ale ani se nestačila přiblížit a tuleň šup do vody.
Za chvíli spatřila běluhu. „To by byl úlovek!“ říkala si. Běluha byla uvězněná pod ledem a potřebovala se nadechnout. Medvědice po ní skočila. Ale byla tak vysílená, že nemohla zvíře vytáhnout z vody. Vyčerpaná matka se vrátila k medvíděti, zabila ho a sežrala.
„Cos to udělala?“ zhrozil se orel.
„Kdybych zemřela já, nepřežije ani mládě. Teď mám alespoň naději, že přivedu na svět jiné mládě a ono bude mít víc štěstí.“
Poučení: Lehko se soudí s plným břichem.
Medvědice s malým medvídětem bloudily ledovou krajinou. Dlouho nejedli, sil jim ubývalo a šance na úlovek se tenčila. Tuleň byl rychlejší, běluha moc velká, navíc v hluboké ledové vodě. V dálce se blížil velký medvědí samec.
„Podívej, to slunce plující na obzoru!“ řekla medvědice mláděti. Mládě se zadívalo na slunce. Medvědice k němu přistoupila zezadu, tlapou mu zlomila vaz a sežrala ho. Nad ní letěl orel a začal se rozčilovat: „Jak si to mohla udělat?!“
„Takhle přežiju já a mohu mít další mládě. Jinak bychom nepřežili ani jeden.“
Poučení: Příroda se s tím nesere.
Medvěd a orel
Irena Taterová
Vyhladovělá medvědice se svým medvídětem putovala krajinou a hledala potravu. Nad nimi kroužil orel a pozoroval její snažení. Nedávno se nasytil, takže měl plné břicho.
Medvědice uviděla tuleně. Ale ani se nestačila přiblížit a tuleň šup do vody.
Za chvíli spatřila běluhu. „To by byl úlovek!“ říkala si. Běluha byla uvězněná pod ledem a potřebovala se nadechnout. Medvědice po ní skočila. Ale byla tak vysílená, že nemohla zvíře vytáhnout z vody. Vyčerpaná matka se vrátila k medvíděti, zabila ho a sežrala.
„Cos to udělala?“ zhrozil se orel.
„Kdybych zemřela já, nepřežije ani mládě. Teď mám alespoň naději, že přivedu na svět jiné mládě a ono bude mít víc štěstí.“
Poučení: Lehko se soudí s plným břichem.
