Když šel Jirka kolem smrčku, kde odpoledne kluci stavěli chaloupky z mechu, vynořil se ze tmy stín: „Baf!"
„Hergot, trpaslík!“ vykřikl klučina. Pak se uklidnil a povídá strašidlu: „Ty teda bydlíš v mojí chaloupce pod muchomůrkou?“
„Baf!“ zopakoval trpaslík a byl ten tam...
„Hergot!“ ulevil si Jirka a pokračoval v cestě. Svíčka se pomalu přibližovala. Za chvíli už táborník držel v ruce tužku a skláněl se nad světýlkem.
„Tak podepsat se, jméno... Hergot! Jo, Novotný,“ zabručel, cosi naškrábal a rychle mazal zpátky.
Na papíře po něm zůstalo kostrbatým písmem napsáno: Hergot Novotný.
