Po dobrém obědě se Stamichman válel v posteli pod vrcholkem kopce Srázná a z výšky pozoroval, cose děje kolem Králíků. Lidi vyráželi do hor ještě v letních vestách a po
tvářích je hladily stále hřejivé paprsky babího léta. Byli tak rozněžnění tou barevnou podzimní pohodou, až to starého pokušitele Stamichmana ponouklo k činu.
„Já vám z toho Králického Něžníku udělám Sněžník“ rozhodl se. Vzal svoji velkou peřinu, roztrhl ji a všechno peří rozházel po okolí.
„Dívej mami, sněží,“ volal klučina, radostně skákal v závějích a těšil se z bílé nadílky.
Od té doby se horám na moravsko-českém pomezí říká Králický Sněžník v jakékoliv roční době. Nikdo si totiž nemůže být jistý, kdy se zase Stamichman rozhodne pro nějakou kulišárnu, byť by tím přišel o svou novou peřinu.
-------------------------
Stamichman [štamichman] – každé hory mají svého patrona či strážce a na Králickém Sněžníku na Dolní Moravě panuje Stamichman. Je to horský duch, nosí kouzelnou hůl a své lidi v kraji má opravdu rád, jen jim občas provede nějakou tu lumpárnu. Jen tak, aby byla legrace. Samotné jméno Stamichman pochází z německého slova Stamm Gast [štamgast], tedy ten, kdo je někde jako doma a všichni místní ho tam znají. A Stamichman je doma na Králickém Sněžníku. Patří k němu odnepaměti.
Vybrané příběhy nalaznete na Dolní Moravě na Stamichmanově naučné stezce, která by měla spatřit světlo světa již na podzim. Příběhy budou doprovázet dřevěné sochy.
