Jednoho dne se olomoucký syreček rozhodl, jak se tak několik týdnů vyvaloval na polici, že se vydá na špacír.
Nikam nechoď, radil mu kolega. Ještě si to na tom světě chvilku užij. Už seš pěkně vyzrálej! Ucítí tě lidi a sežerou.
Ale syreček si nedal říct. Byl sebevědomě kulatý, jantarově žlutý, na svůj věk správně pružný a uvnitř své duše tvarohově konsistentní.
A tak se nebojácně vydal z Loštic do centra Olomouce.
Kudy chodil, tudy smrděl (ale krásně, však to znáte).
A tak netrvalo dlouho, byl gurmány brzy objeven a nakonec i sněden.
Poučení:
Smrdět se nikde nedá příliš dlouho.