Stařec a voda - napsal Jiří Hlach

Gabriela Pošková, Fakulta designu a umění v Plzni

Každé ráno přišel mocný lev ke studánce v lese. Dříve než se napil, pohlédl na svůj obraz ve vodě a spokojen s tím, co viděl, strašlivě zařval. Zvířátka v celém lese se zachvěla strachem.
Jak plynul čas, byl lev se svým obrazem ve vodní hladině méně a méně spokojen. I jeho hlas byl méně a méně strašlivý. Již se ho bála pouze zvířátka, která si ještě pamatovala jeho dávný řev a která, podobně jako on, už nemohla dobře utíkat. Nakonec přestal řvát úplně.
Jednoho dne se lev z posledních sil dovlekl ke studánce.
Ryba, která ve studánce také žila, zčeřila její hladinu. Obraz, který nyní lev uviděl, ho velmi uspokojil. Hříva byla náhle znovu rozevlátá, oči vzrušením otevřené a celá tvář jakoby opět vyzařovala touhu. Lev zaklonil hlavu a zařval ze všech svých sil. Hlava se mu zatočila a místo strašlivého řevu se ozvalo pouze šplouchnutí. Ještě se pokusil nadechnout, ale nemaje sil se utopil.
Poučení: Iluze je milostrdná, těm šťastnějším dovolí umřít jako král.