„Jo, je krásný, ale já ho doma nechci. Je to jen práce a starost a vy to víte.“
Otec byl nekompromisní. Vánoční dárek – štěně maďarského ohaře – vymyslely pro rodiče děti, které se chystaly vylétnout z hnízda. Prý aby jim nebylo doma smutno.
Máma byla nadšená, něžné štěně hledalo péči a lásku.
„Dávám vám na to týden, ale ten pes půjde z domu.“
S otcem bývalo obvykle těžké pořízení. Měl svoje představy o životě a pes do nich nezapadal. Po týdnu marného boje a přímluv veškerého příbuzenstva musel pes pryč.
Po Novém roce si ho odvezl mladý pár. Snad ještě studenti.
Zatímco děti předávaly psa, máma brečela v práci. Když přijela domů, děti byly zaražené a energie toho malého, živého tvora pryč. Rozbrečela se po druhé.
V tom okamžiku dorazil domů pán tvorstva. Když uviděl, asi i vycítil tu nešťastnou atmosféru, pochopil, že tady přestřelil. A jak byl akční, jednal.
Po delším telefonátu s novými majiteli, kteří už mezitím urazili kus cesty, vyrazil i s celou rodinou pro psa. Předání proběhlo rychle. Mladý pár byl naštěstí dost citlivý a vstřícný.
Návrat domů byl radostný. Pes dostal nový pelíšek a hromadu hraček.
Náročné první čtyři měsíce péče o psí miminko zvládly děti s mámou. Otec po té začal s výchovou psa. Drezuru pes přežil bez větší újmy na svém psychickém zdraví a doma postupně dobýval zakázaná území. Než otec stačil zahájit práce na výrobě boudy, pes se zabydlel v obývacím pokoji. Z pelíšku se v noci začal nenápadně přemisťovat na gauč, kde s hlavou na polštáři nerušeně vyspával. Občas se tam i zapomněl, a ráno bylo legrační pozorovat, jak prchá a chce se stát neviditelným, což se mu poměrně snadno dařilo, neboť rodinka úspěšně předstírala ranní slepotu. Snad to bylo proto, aby mu vynahradila počáteční útrapy.
Jak běžel čas, pes skvěle prospíval a sílil. Jeho váha se přehoupla před třicet kilo a narostl do rozměrů atleta. Psova přítulná povaha definitivně zlomila poslední pochybnosti otce ve chvíli, kdy se mu vydrápal do klína. Hlavu si položil na rameno a spokojeně bručel.
Fotka s 35 kilovým psem na klíně pána tvorstva kolovala napříč příbuznými. Návštěvy při pohledu na jindy přísného otce se psem jen nevěřícně zíraly a jihly. A tak příběh se špatným začátkem dostal dobrý konec.