Tento dlouhý příběh i veškeré osoby v něm (včetně autora) jsou smyšlené. Pokud se v něm někdo nebo něco pozná, je to jeho problém a důkaz platnosti přísloví o potrefené huse…
Pokládám se za klidného, slušného člověka a až donedávna jsem byl přesvědčen, že mě jen tak něco nerozhodí. Z omylu mě nedávno vyvedl nejmenovaný telefonní operátor.
Podařilo se mi vyměnit byt za větší a tak jsem si asi týden před stěhováním sedl v kuchyni a procházel, co je ještě potřeba zařídit:
Stěhováci jsou objednaní, kamarádi počítají, že přijdou pomoct.
Vodu a elektriku přehlásím až byt předám, formuláře mám připravené.
Pojistku vypovím, až se odstěhuji.
Sklep je vyklizený, krabice na věci připravené.
Tak ještě obvolat sousedy a pozvat je na rozlučkový večírek… OBVOLAT - ha, ještě je potřeba odhlásit telefon!
To nebude problém, když jsem ho zařizoval, stačilo zavolat a mohli se přetrhnout!
Vytáčím číslo a chvíli mačkám tlačítka abych se prodral nabídkou až k živému operátorovi. Hurá, už to zvoní.
„Dobrý den, tady operátorka Jana, co pro vás můžu udělat?“
„Dobrý den, tady Novák, já se stěhuji, tak bych potřeboval odhlásit telefon.“
„Jistě. Můžete mi, prosím, pro ověření přečíst číslo vašeho posledního vyúčtování?“
„Ano, tady je.“
„V pořádku, takže eviduji Vaši výpověď, během dvou dnů Vám poštou přijde kód, který nám zavoláte a tím ji potvrdíte. Dvouměsíční výpovědní lhůta Vám začne běžet od 1. následujícího měsíce. Můžu pro Vás ještě něco udělat?“
„Ne, to je všechno, díky.“
Sice se mi nelíbilo, že budu ještě dva měsíce platit, ale to se nedá nic dělat, určitě to mají někde v podmínkách. A ve srovnání s tím, co stál nový byt se to ztratí.
Bral jsem věc za vyřízenou ve shonu kolem stěhování jsem to pustil z hlavy.
Po třech měsících jsem kontroloval výpis z účtu a zjistil, že si operátor ještě strhává platby za telefon, který jsem odhlásil. Asi nějaká chyba na jejich straně, řekl jsem si a opět vytočil jejich číslo.
„Dobrý den, skoro před třemi měsíci jsem vypovídal smlouvu na pevnou linku a stále mi strháváte peníze!“
„Moment, prověřím to - ano, to je v pořádku. Na vaší smlouvě vidím, že jste ji před třemi měsíci vypověděl, ale pak jste výpověď nepotvrdil zavoláním kódu, který jsme vám zaslali poštou, takže vaše výpověď neplatí a smlouva běží dál.“
„Jak neplatí? Jak běží dál? Poštou mi nic nepřišlo a to, že chci smlouvu ukončit jsem vám jasně řekl do telefonu. Ověřovali jste si mě víc, než když jsem smlouvu sjednával. Navíc tam určitě vidíte i to, že službu nevyužívám!“
„Je mi líto, kód jsme vám poslali, takže podle našich interních postupů je vše v pořádku.“
„Žádný kód mi nepřišel - předpokládám, že jste mi ho posílali doporučeně. Máte o tom doklad?
„Ne, kódy posíláme normálně a podle našich systémů byl odeslán. A pokud jste ho nedostal, měl jste nám zavolat a my bychom vám ho poslali znovu.“
„Říkám vám, že jsem ho nedostal, smlouvu jsem vypověděl, službu prokazatelně nevyužívám, a vy mě neoprávněně strháváte peníze. To odporuje zdravému rozumu i dobrým mravům! Ukončete, prosím, moji smlouvu k původnímu termínu a vraťte mi peníze, o které jste mě připravili!“
„Bohužel podle našich interních předpisů a obchodních podmínek jsme postupovali správně a smlouva je nadále platná.
Uvědomil jsem si, že na interní předpisy a podmínky této firmy jsem krátký a že s tímhle človíčkem nic nevyřeším.
„Dobře, můžete mi tedy říct, jak smlouvu ukončím?“
„Jistě, já zadám do systému vaši výpověď, pošleme vám poštou kód a…“
„Ne, žádný kód mi nepošlete - byt jsem prodal a již tam nebydlím.“
„Tak mi dejte novou adresu, já ji zadám do systému a pošleme vám ho tam.“
„Ne, žádnou novou adresu vaší zločinecké organizaci dávat nebudu, protože již s vámi nechci mít nic společného,“ rozpaloval jsem se vztekem do běla. „Jak ukončím smlouvu okamžitě bez nějakých debilních kódů?“
„V tom případě musíte výpověď smlouvy podat osobně na některém z našich kontaktních míst.
„Dobře a nebudu pak muset nikam volat a nic potvrzovat?“
„Ne, tam je to bez potvrzování.“
Druhý den jsem o polední přestávce vyrazil na nejbližší kontaktní místo. Vystál jsem frontu, a když jsem se dostal na řadu, sympatický mladík s cedulkou “v zácviku” na hrudi se mě mile zeptal, co pro mě může udělat.
„Potřebuji ukončit smlouvu na pevnou linku a chci to udělat ihned a bez jakéhokoliv dodatečného potvrzování.
Aha, jasně. To máte ale nejlepší zavolat na naší kontaktní linku a tam to s nimi vyřešit.
Vy jste mě neposlouchal - řešil jsem to s Vaší linkou a výsledek je, že mě už tři měsíce okrádáte o peníze za službu, kterou nevyužívám. Já chci smlouvu vypovědět tady, teď, bez jakéhokoliv telefonování a dodatečného potvrzování. Na Vaší kontaktní lince mě řekli, že vyřídit to tady osobně je jediná možnost.
Aha, tak já zavolám vedoucího.
Po chvíli přišel další sympatický mladík, který se mě opět zeptal, co pro mě může udělat. Už mě ty jejich navrčené postupy začínaly štvát, ale řekl jsem si, že mě nedostanou. Znovu jsem mu zopakoval svůj požadavek. Uvědomil jsem si, že jestli ho budu opakovat ještě párkrát, už budou veškeré obraty vypilované k dokonalosti.
Jasně, ale tohle se standardně vyřizuje přes naší kontaktní linku.
Já nebudu nic vyřizovat přes Vaší kontaktní linku, z té mě poslali k Vám. Tady máte můj občanský průkaz a poslední vyúčtování. Připravte mi papír, který Vám podepíšu a už o Vaší firmě nechci do smrti nic slyšet!
Tak já Vám vytočím na našem telefonu call centrum a oni to s Vámi vyřídí.
Ne, vyřídíte to se mnou Vy, já už se s žádným call centrem bavit nebudu.
Trvalo již jen dvě kolečka než rezignoval a položil přede mě k podpisu papír, na kterém stálo, že vypovídám smlouvu. Podepsal jsem a když jsem si ho jako trofej schovával do tašky, mladík ještě podotkl:
Koukám, že máte od nás pronajatý telefonní přístroj. Ten budete muset ještě do ukončení výpovědní doby vrátit na jakékoliv kontaktní místo.
Polilo mě horko, matně jsem si vzpomínal, že když mi telefon před dvaceti lety zaváděli, dali mi tam nějakou bakelitovou hrůzu s otočným číselníkem. Ale ta už je dobrých patnáct let v pánu… To je těch 17 korun za pronájem přístroje, kterým jsem každý měsíc ve vyúčtování nerozuměl!! Další vychytávka těch loupežníků! Vzpomněl jsem si na absolvovaný kurz vyjednávacích dovedností a zatvrdil se - mě chlapče tak snadno nedostaneš a ty dva tisíce, o které jste mě obrali si pěkně odpracuješ!
Dobře, abych Vám vrátil ten přístroj, který jste mi pronajali, můžete mi prosím poskytnout přesný typ a výrobní číslo?
To bohužel ne - my máme evidenci pouze 15 let zpětně a protože Váš přístroj je starší, nemáme tyto údaje k dispozici.
Hm, můžete mi to dát prosím písemně? Nerad bych se vystavoval riziku, že Vám vrátím jiný přístroj a mou výpověď smlouvy opět prohlásíte za neplatnou.
To Vám bohužel písemně dát nemůžu, nemáme na to formulář.
Hm, tak mi dejte potvrzení, že jsem Vám odevzdal ten přístroj.
To také nemohu, taková potvrzení nevystavujeme. Víte co, já tady do systému zadám, že jste přístroj vrátil a bude to vyřízené, kapituloval.
Dobře, ale já nebudu mít žádný doklad v ruce a Vaší firmě už nevěřím ani pozdrav. Můžete mi tedy vytisknout otiskobrazovky, ze kterého to bude patrné? A opatřit ho razítkem a podpisem?
Rezignoval a vytiskl.
Za dva měsíce přesně dva dny před termínem, kdy měla výpovědní doba konečně skončit mi zazvonil mobil.
Dobrý den, kontaktní centrum nejmenovaného operátora, u telefonu Markéta, mohu s Vámi mluvit?
Co byste si přála?
Jen bych Vás chtěla upozornit, že v zájmu zkvalitňování služeb je hovor nahráván. Volám Vám v souvislosti s tím, že jste vypověděl smlouvu na pevnou linku. Mohu se zeptat, co Vás k tomu vedlo a jestli můžu udělat něco, co by Vaše rozhodnutí změnilo?
Zatočila se mi hlava a proběhla mi hlavou celá anabáze. Třikrát jsem se zhluboka nadechl, pak jsem slečnu klidným hlasem požádal, jestli by mohla ověřit, že je hovor skutečně nahrávaný. Ano, my to tak máme nastavené, odpověděla. Nato jsem ji ujistil, že to, co nyní uslyší, není určeno jí, ale jejímu zaměstnavateli a že se jí dopředu omlouvám, ale nemůžu si pomoct. Pak jsem asi tři minuty do telefonu bez přestávky řval. Ani jsem netušil, že znám tolik sprostých slov! Bylo to tak silné, že i kolega z kanceláře, jehož otec se celý život živil jako dlaždič, takže byl z domova na jadrné výrazy zvyklý, uznale pozvedl obočí.
Když jsem se vykřičel, cítil jsem obrovskou úlevu. Klidným hlasem jsem se slečny zeptal, zda by bylo možné získat nahrávku našeho rozhovoru. Chvíli bylo ticho a pak zavěsila.
A tím skončil můj vztah s tímto operátorem, od té doby mě již naštěstí nekontaktovali.