Lední medvěd měl rád chladno a klid. Poslední léto pro něj proto nebylo moc radostné. Stále svítilo sluníčko, bylo čím dál tepleji a v kožichu mu bylo hrozné vedro. Tak, jak se již několik let oteplovalo a sněhu ubývalo, odvažovalo se čím dál víc zvířat dále na sever.
Tam, kde v minulých letech celé dny nikoho nepotkal, najednou stále potkával jiné medvědy i další zvířata. A to pro jeho samotářskou povahu nebylo nic moc. Navíc mu jeho medvědice utekla s jiným medvědem!
Prostě se letos ještě víc než jindy těšil, jak na zimu zaleze do nory a pořádně se vyspí. Naštěstí všechno nasvědčovalo tomu, že zima přijde včas.
Když začal padat sníh, medvěd si oddychl, že je léto za ním, zalezl do nory a usnul. Poslední myšlenka, kterou měl byla, že teď už musí být jenom lépe.
Napadla spousta sněhu a medvědovu noru úplně zasypala. Tak jak bylo léto extrémně teplé, tak i teplota v zimě byla vyšší než v předchozích letech. Sníh byl proto mokrý a těžký, nora ho neunesla a medvěda zavalila.
A tak se medvěd dalšího léta již nedožil.
Poučení: Když čekáme lepší časy, přijde blbá doba.