Úterý. To bude zase boj. Už cítím ten hnusný smrad. Fuj... Chce se mi zvracet. Opět se budu dívat na ty zpocené obličeje s jejich fit-postavami. Už mě to fakt nebaví! Všichni na sebe furt čumí do zrcadla, zamilovaní do svých vypracovaných svalnatých postav.
Chovají se takhle lidé všude ve fitkách?!
Bože… Zase on. Trenér! Jenom když se podívám, jak se na mě usmívá, už mi naskakuje husí kůže… Doted’ nechápe, že vidím tu falešnou hru. Neboj, tatínek za mě platil na měsic dopředu, tak si honem schovej ten usměv pro někoho jiného!
Jsem rád, že jsou vedle dva záchody, kam se vždycky můžu schovat aspoň na čtvrt hodiny.
Achjo…
Kdybych byl stejně silný jako brácha... anebo jako každý jiný normální chlap! Ale co mám dělat, když mě cvičení vůbec nebaví?!