221b Baker Street. Muzeum Sherlocka Holmese. Tři patra plná exponátů. Pro někoho obyčejná budova, pro mě místo kde s deerstalkerem na hlavě vypadám normálně. Ačkoliv jsem na místě nebyla brzy, fronta se nekonala. Připravte se na to, že vás vyfotí před dveřmi. Pak jen vstoupit a vnímat všemi smysly. Pozor na spoilery. Můžete zkusit počítat schody. Já to samým nadšením zapomněla.
Na prvním patře 221b se nachází Holmesova ložnice a obývák. V obýváku praská dříví v krbu. Přicházím k němu nikoli, abych se ohřála, ale aby má fotka visela na stránkách školy. Můžete si půjčit housle, dýmku, onu slavnou čepici. Tím výčet fotogenických míst nekončí. Každý centimetr čtvereční je zaplněn knihami, rekvizitami z nejrůznějších adaptací a figurínami odkazujícími na případy.
Například Irene Adlerová a skandál v Čechách. Jídelní stůl, psací stůl… Stoleček s alkoholem… Tam vidíte zajímavou fotku, tu inženýrův palec...
„Ale kde je ten žlutý smajlík, co má být na stěně?“ Ptalo se dítě rodičů. Divím se, že místnost nevybuchla smíchy.
Věci, které mu byly blízké všelijaké lahvičky a spoustu knih nejen Sira Arthura Conana Doyla. Při pohledu na obálku knihy Sherlock Holmes and The Ladies jsem se musela smát. „Já nejsem fanoušek drog, ale jakto, že v Holmesově ložnici žádné nejsou, když to má být kanonicky věrné?“ Ozval se učitel, který šel do muzea se mnou.
Ve druhém patře ložnice Doktora Watsona, postel, pár knih, psací stůl, stránky z magazínu Strand. Potkáte zde ryšavého žebráka, vězně… ale ve vší počestnosti.
V místnosti nahoře si můžete udělat selfie s Moriartym, pohledět do očí lady Carmicel, spatřit Sherlockovu sbírku motýlů. Skutečně na Baker Street chodí spousty dotazů. Můžete si je prolistovat. Nachází se v druhém patře nad krbem a v návštěvní knize zanechat důkaz o návštěvě své maličkosti. A pokud vám to nedalo a vyšli jste posledních pár schodů našli jste na poličce několik lahví. Že by zde byly Sherlockovy zakázané substance? Umyvadlo a záchod. Vypadá to jako cibulový porcelán.
Návštěvníci zde byli z celého světa. Pokud jste na sobě měli deerstalker, kabát a modrou šálu dokonale jste splývali s okolím. Fotoaparátů a kameru tam bylo jak na sjezdu novinářů. Musím pochválit nasvícení některých ploch. Strávila jsem zde hodinu a půl. Vůbec jsem si neuvědomovala, že jsem na zemi. Ale byl čas jít, protože muzeum je velmi malé. Z tolika lidí mi začalo být úzko.
Nelze zde vylíčit vše. To by vás mohlo odradit od návštěvy. Buďte rádi, že pisatelka není z Institutu pro život a dílo Sherlocka Holmese.