Dva bratři - napsala Dominika Ofélie Krausová

Žili byli dva bratři, začínající zemědělci. Jmenovali se Janek a Kristián. Janek, jakožto prvorozený syn, zdědil po otci zahradníkovi krásnou sbírku vzácných semen zeleniny. Kristián zůstal s prázdnou, a jelikož byl chudý, sehnal od ostatních zemědělců semena, která oni již nechtěli, neb jim přišla prošlá. Nelámal si s tím hlavu, však ani neví, zda-li to vyklíčí a zeleninu zasel. Zato Janek byl od přírody vypočítavý a o sbírku, která mu po otci náležela, se bál.
Proto, přestože měl velké pole, semena nezasel. Obával se, že přijde krupobití a jeho rostliny se polámou a vzácná semena tak přijdou vniveč. Řekl si, že sežene nejdříve peníze z něčeho jiného a na příští rok postaví skleníky, které zeleninu ochrání.
Ten rok bylo však počasí přímo ukázkové, sluníčko hřálo tak akorát, často lehce pršelo, ani jedna velká bouře nenastala. Ni Jankovo obávané krupobití nepřišlo. Přestože Kristián měl některá semínka vadná, podmínky byly natolik příznivé, že jeho pole se zelenalo, rostliny, které vyrostly, plodily o stošest a rychle dozrávaly. Kristián díky tomu velmi rychle zbohatl a mohl si dovolit koupit nová zajímavá semena pro příští rok. Zato Janek neměl co nabízet, a proto musel nakonec prodat svá pole, aby nasytil rodinu.

Poučení: Kdo šetří, rozhodně nemá za tři.