V rybníce na kraji vesnice Jedlice žilo mnoho ryb. Celé dny se proháněly ve vodě, polykaly vzduchové bubliny a užívaly si chladivého hlazení na šupinách. No prostě se měly jako ryba ve vodě.
Jednoho dne si všimly, že se voda z rybníka začíná ztrácet.
Moudrý sumec povídá: „To přišlo sucho, počkáme, až voda zase naprší.“
A tak čekaly. Sumec si dál hověl v blátě na dně rybníka a jen opakoval: „Voda přijde.“
Ale voda nepřicházela.
Okoun toho viděl tak akorát dost a rozhodl se uspořádat záchrannou akci. Shromáždil všechny ryby a vydal se s nimi ke stavidlu.
Ale bylo příliš pozdě. Voda byla pryč a s ní i cesta ven. Místo vody se k rybám blížili rybáři se sítěmi. Výlov byl úspěšný a v rybníce nezůstala ani jedna ryba.
A lidé z Jedlic? Ti se další den moc dobře najedli.
Poučení: Kdo si počká, ten pojde. (A v lepším případě skončí jako pochoutka na talíři...)