O posledním medvědovi na Králickém Sněžníku - napsala Eva Sadílková

Fakulta designu a umění v Plzni

Kdysi dávno, před mnoha a mnoha lety, když ještě na Králický Sněžník málokdy zabloudil člověk, žil v Medvědích jeskyních i moudrý a laskavý medvěd Vintoš. Všechna zvířátka v lese ho měla ráda a věděla, že když bude potřeba, pomůže jim a ochrání je. Za medvědem chodila pro radu, jak se co nejlépe připravit na zimu nebo přečkat letní sucha a vedra. Nebo když vichřice zlámala stromy a zničila zvířátkům jejich pelíšky, medvěd vždy pomohl postavit obydlí nová.
Jednou udeřila tak dlouhá a tuhá zima, že všem zvířátkům došly zásoby jídla. Vintoš měl tehdy ve svém pelechu ještě trochu medu, které by mu do jara stačil. Ale protože měl dobré srdce, rozdělil ho na malé porce, aby vyšlo na každého a nikdo nezůstal o hladu. Tak všechna zvířátka nejtěžší období společně zvládla a moc Vinošovi děkovala, že je zachránil.

Jen liška nepoděkovala a v hlavě se jí klubal plán, jak Vintošovu dobrotu využít. Když přišel podzim a zvířátka se znovu chystala na zimu, liška si běhala po lese a posmívala se jim: „Co se dřete? Sbíráte celé dny semínka a šišky. To já si raději počkám na dobroty od medvěda. A budu to mít i bez práce.“
Zvířátka nad chováním lišky kroutila hlavou.
V zimě pak liška žadonila u Vintošova doupěte, dělala smutné oči a lhala, jak měla připravenou hromadu jídla, kolik jí to dalo práce a někdo jí všechno ukradl. Dobrosrdečnému Vintošovi se lišky zželelo a zase se s ní o své zásoby rozdělil.
Když to ostatní zvířátka viděla, začala lišce závidět a rozhodla se, že další zimu to udělají stejně jako ona. Od jara si pak jen hrála, běhala po lese, polehávala na paloucích. Jen když šel kolem Vintoš, na oko předstírala, že zrovna hledají potravu. Jenomže Vintoš nebyl hloupý a dal si dvě a dvě dohromady. A tak se v zimě stalo něco, co nikdo nečekal.
Když dorazili nenasytní strávníci ke vchodu do Vintošova doupěte, našli tam jen prázdnou díru a vzkaz: „Myslel jsem to s vámi dobře, ale přátelství a důvěru jste mi oplatili lží. Od teď si budete muset pomoct sami.“
Vintoš se sebral a odešel a od té doby už žádný další medvěd na Králickém Sněžníku nežije. Přestěhoval se do blízkých lesů, kde dodnes stojí nenápadná a dobře ukrytá Medvědí bouda. Zkuste ji najít, až půjdete na výlet na Paprsek.