Proč jde máma furt se mnou, vždyť bych sem trefil.
Tyjo, ty cedule tady nikdy nechápu. Proč tam píšou nějaký města, který neznám a nenapíšou, co jede přímo k babičce.
Jo, tak máma říká, že to jede z druhýho nástupiště. Tak je asi dobře, že je tady, jinak bych tam netrefil, ale od vlaku už doufám hned odejde a nebude mi mávat deset minut.
To jsem zvědavej, koho budu mít v kupé.
Super, ten vlak už tu stojí, tak to snad už bude rychlý a už si konečně budu moct dát sluchátka a koukat na videa.
Jak poznám, kam si mám sednout? Jo, tak prej támhleten vagon a místo 36.
To ne, máma jde se mnou až dovnitř do vagonu. Doufám, že tam nebude s někým konverzovat a něco o mě říkat.
Tak naštěstí ne. Zatím tu nikdo není.
Místo mám u okna. Super.
Paráda, je tu wifina.
Loučím se s mámou a posílám ji ven. Snad to pochopila.
Tak ne. Mává před oknem.
Dělám, že ji nevidím a nasazuju sluchátka. Když se budu chvilku koukat do mobilu, tak to vzdá.
Jo, vzdala.
Tyjo, to snad ne, kdo to sem nastupuje. Nějaká partička důchodců. Dvě ty báby jdou ke mně. No nic, nevšímám si jich.
To místo vedle mě doufám zůstane volné.
Cože? Zrovna tenhle tlustej týpek? To ne! Rychle si musím dát dolů tu opěrku na ruku, ať nepřetejká na moje sedadlo.
Strašnej smrad. Ach jo.
Naštěstí už jsme takhle komplet. Už se to rozjelo.
To je blbý, že je venku tma. Když se koukám z okna, vidím tam svůj odraz a taky ty lidi z kupéčka. To je trapný. Budu koukat do toho mobilu radši. Počkat, ale ty vlasy mám v tom odrazu nějaký divný. Takhle doufám doopravdy nevypadám.
Už mě to moc neba a taky mi kručí v břiše.
Kouknu do batohu, jestli tam něco nemám. Jak to, že mi máma mi nenachystala žádnou svačinu, to je teda fakt super.
Jak vlastně poznám, kdy mám vystoupit? Venku to vypadá furt stejně. Samá tma. Co když to přejedu? Tyjo, to fakt nevim, co bych dělal. Bych asi umřel hlady. Někde ve tmě. To bych teda nechtěl.
Vlastně dyť vim, v kolik tam mám být. Tyjo, to je už za pět minut.
Tak já si jdu radši stoupnout ke dveřím.
Asi bych měl pozdravit ty lidi v kupé. „Scheanou.“
Jé, už vidím venku babičku. Ahoj babí, mám strašnej hlad.
