Přijeli jsme z jarních prázdnin na Suché a z lyžařského výcviku ve Špindlerově Mlýně. Na Suché jsme byli u strýčka Alana, kde jsem normálně ráda, ale byla to otrava, musela jsem se víc než obvykle starat o mrňouse – ostatní děti. Stejně to není žádná spravedlnost, že jsem se narodila o tolik dřív než David, Káťa a Alenka. Že jsem v naší rodině jako nejdospělejší z dětí nebo nejmenší z dospělých. Zato ve Špindlerově Mlýně se třídou to bylo dobré, přestože zrovna s námi jel ředitel, strašný soudruh Mikyška.
Ten chlap mě úplně nesnáší. Buď proto, že jsem se mu na gymnázium tak hrnula, nebo se mu prostě nějak nelíbím. On se mi ovšem taky hnusí. Velký, tlustý, nafoukaný komunista.
Ještě že mám kolem sebe Lucku, Káču a Kamilu, s nimi jsem spokojená. Na rozdíl ode mě umí holky krásně lyžovat i jet na vleku, takže si chudinky ráno losovaly, která bude mít tu smůlu a vyfasuje mě na kotvu. Vypadá to legračně, ale je to dost tragédie, když uprostřed svahu já padám a tím s sebou strhávám třeba Lucku, která by jinak elegantně vyjela až nahoru.
