Rozhodovali jsme se, podle toho, kdo nám je, či není milý. Rozhodovali jsme se, jak slovo samo napovídá, podle našich hodnot. A z toho můžeme snadno určit, kdo ve volbách vyhrál.
Kdo volil slušnost a ne hulvátství, kdo volil střídmost a ne obžerství, kdo volil moudrost a ne chytráctví, kdo volil soucit a ne strach, kdo volil otevřenost a ne zatvrzelost, kdo volil pravdu a ne lež, komu ruku vedla láska a ne nenávist, ten ve svých volbách vyhrál.
Odměnou jsou nám právě tyto naše volby. Kvality, pro které jsme se rozhodli, si poneseme dál v sobě, bez ohledu na to, kdo obývá kancelář na hradě. Jsou to kvality, se kterými je život barevnou sbírkou nekonečných možností. Jsou to kvality, v jejichž světle lze vidět jiné lidské bytosti s důvěrou a otevřeným srdcem. Jsou to kvality života a vývoje.
A život a vývoj jde vpřed.
Každým rokem přibývají další lidé, kteří se domluví i jiným jazykem než místním. Stále více lidí překročí omezenou zkušenost lučin a borů této kotlinky a vrací se obdarováni zjištěním, v jakém bohatství tu žijeme. Rok od roku víc lidí přijímá svobodu i s odpovědností a rizikem.
Čas je na straně pravdy a lásky.
Virginia Satir ve své definici dospělosti říká, že dospělý člověk vnímá rozdíly mezi lidmi jako výzvu a příležitost k učení a růstu, nikoliv jako výzvu ke konfliktu.
Nechme tedy sílu slušnosti, ať se od ní odrazí hulvátství, ale nenechme se o slušnost připravit.
Pozorujme propasti vnitřní prázdnoty, ze kterých vylézá obžerství, abychom se mu mohli sami bránit.
Zjišťujme, jaké ingredience má moudrost, ať chytráctví poznáme, kdyby se o nás pokoušelo.
Dovolme si soucit a buďme tak otevření, aby kolem nás zatvrzelost tála.
Žijme v pravdě a na lež zbyde méně místa.
A hlavně, radujme se! V našich volbách jsme vyhráli.
