Naše škola začala stávkovat mezi prvními. Když jsem přišla v pondělí 20. 11. 1989 ráno ke škole, všichni stáli před budovou a mezi studenty chodili třeťáci a čtvrťáci se slovy: “Víte, co se stalo v pátek na Národní? Stávkujeme, neučíme se!” Polovina naší třídy byla nadšená – první hodinu jsme měli psát písemku z matematiky, což se díky stávce ukazovalo jako nereálné – prostě se to už nestihlo.
Celý první den stávky mám jako v oparu – vyjednávání stávkového výboru s vedením školy, zpívání oblíbené písničky T. G. Masaryka “Ach synku, synku” na chodbách školy a návštěva tehdy Československé televize na GVP. Hlavními mluvčími stávkového výboru GVP tehdy byli Katka Krykorková, Jindra Šídlo a Pavel Říčan. Tento záznam běžel večer v televizi v pořadu Aktuality na ČST a dneska ho lze shlédnout na YouTube. Jaká škoda, že se nedochoval ten papírek, který Katka v televizi “žmoulala” v ruce!!!! Ale všichni jsme už začali tušit, že pondělkem to jen tak neskončí…
Stávkovali jsme celý týden, ale paměť časem vynechává a já si při 25. výročí revoluce v roce 2014 uvědomila, že si nepamatuji detaily. Z této mojí osobní potřeby vznikl nakonec úžasný projekt orální historie Studenti studentům o roce 1989. Cože jsme to vlastně dali dohromady? Vzpomínky desítky pamětníků, nás, studentů GVP v roce 1989. Ptali se studenti GVP v roce 2014.
Velkou výhodou, se kterou se setkávám od opuštění bran našeho vzdělávacího ústavu v roce 1992, byla velká soudržnost studentů na celém gymnáziu mezi tehdejšími studenty - absolventy, a jak se ukázalo, tak i těmi současnými. Všichni narátoři (tedy pamětníci, kteří se nechali současnými studenty vyzpovídat o tom, jak to tenkrát bylo…) byli opravdu vstřícní a v rozhovorech se studenty 2014 velmi otevření. Věkovou rozdílnost smazalo studium na stejném gymnáziu. Archiv GVP se tak obohatil o velké množství materiálu, který bude postupně zpracováván a využíván i v budoucnu v rámci různých předmětů.
Během léta 2014 probíhalo přepisovaní rozhovorů, tvorba scénáře a střih výsledného dokumentu. Z celkového počtu přes 30 hodin záznamu se podařilo sestříhat 45minutový dokument “Studenti studentům o roce 1989”. Stávkový týden na GVP skončil souběžně s generální stávkou 27. 11. 1989.
I když se nepodařilo sestavit detailní program každého dne stávky v listopadu 1989, byl shromážděn cenný materiál včetně fragmentu deníku člena stávkového výboru, který vyjednával s vedením GVP v roce 1989.
Současně s finalizací dokumentu začaly přípravy na projektový den na GVP s podtitulem „Jako tenkrát“. Hlavní myšlenkou bylo přiblížit historické události všem studentům gymnázia tak zajímavě, aby si zapamatovali co nejvíce „učiva“ o Sametové revoluci. Zvolili jsme formu zážitku, tedy „revoluce“ na vlastní kůži, zcela podle vzpomínek studentů 1989. Důležitým faktorem bylo utajení celé akce a plánovaný moment překvapení pro celé gymnázium – studenty i pedagogy. Organizačně tuto část projektu zajistili nový „stávkový výbor“ složený ze studentů - tazatelů, dále pak ředitel, školník, profesorka výtvarné výchovy, Krištof Kintera, absolvent a autor fotografií z listopadu 1989, já a můj manžel, také absolvent GVP, Petr Adámek.
Během noci jsme vyzdobili GVP nástěnkami z doby předrevoluční (Akce “Z”, Ať žije VŘSR, Se SSSR na věčné časy), ale i plakáty z revoluční doby 1989 (Havel na Hrad, Neničte naše lesy, Občanské fórum), jednu třídu přetvořili na studentský pokojík a obývák s gramofonem, deskami, počítačovou hrou “tenis” i cvičebním úborem z roku 1989 a na chodbách instalovali “třídu” 1989 s obrazem Gustáva Husáka a pomůckami na brannou výchovu a nakonec kancelář s psacím strojem. Ten byl mimochodem jednou z největších atrakcí – stála se fronta na to, napsat si něco na stroji přes “kopírák na průklepák”. Ve sborovně byla fotografická komora se zvětšovákem a dokonce “cyklostylem” – kopírovacím strojem první generace. Podařilo se nám zapůjčit také počítač IQ 151, na kterém se studenti tehdy učili programovací jazyk Karel. Na stěnách chodby ve třetím patře Krištof Kintera instaloval výstavu svých fotografií z listopadu 1989. Ve dvou třídách byly ve smyčce promítány záznamy Televizních novin a Aktualit Československé televize 17. – 25. 11. 1989.
Samotný projektový den „Jako tenkrát“ začínal už ráno před vstupem do školy. Dveře byly zavřené, oblepené namalovanými plakáty STÁVKA. Všichni se shromažďovali před školou, mezi studenty chodili členové stávkového výboru 2014 a oznamovali, že gymnázium stávkuje.
Škola se otevřela v 7:45 hodin. Po vstupu do budovy dostal každý příchozí trikolóru s výzvou Několik vět od členů „stávkového výboru 2014“. „Několik vět“ v roce 1989 sice znalo jen „několik“ málo vyvolených, ale připadalo nám důležité, ukázat studentům, kteří již vyrostli v demokracii, v podstatě „neškodný“ dokument, který byl záminkou pro perzekuci mnoha osob. Všichni studenti i pedagogové se shromáždili v tělocvičně jako v roce 1989, protože stávkový výbor tehdy sehnal klíče od tělocvičny od tělocvikáře Slávka Brožka. Tam začala beseda identicky 1989 jako 2014 se členy stávkového výboru v čele s Jindřichem Šídlem jako mluvčím tehdejšího stávkového výboru. Studenti 1989 vzpomínali na stávkový týden 1989 stejně jako v dokumentu orální historie, v živém podání to však na studenty celého gymnázia mělo větší dopad a autenticitu. Následovalo hudební vystoupení Jana Vodňanského a Michala Pavlíčka, taktéž absolventa GVP a hosta v roce 1989, který zahrál na vypůjčenou kytaru stejně, jako tomu bylo během Sametové revoluce. Z pracovních důvodů se besedy v rámci projektového dne nemohl zúčastnit Jiří Dědeček, který se svým vystoupením na GVP v listopadu 1989 nezapomenutelně zapsal do vzpomínek mnoha absolventů. Jiří Dědeček také svolil k použiti své písně Když jde rudoch od válu v závěru dokumentu Studenti studentům o roce 1989.
Výstava i celý projektový den měly velký úspěch i u rodičů studentů gymnázia, z nichž jsou mnozí i absolventi.
Je mi velkým potěšením, že studenti GVP z roku 2014 mohou vzpomínat na “stávku” GVP stejně jako my, studenti v roce 1989. Děkuji stávkovému výboru 1989 za odvahu, důslednost a krásné vzpomínky na vlastní “příspěvek demokracii”. Děkuji “stávkovému výboru” 2014 za vytvoření podobné autentické atmosféry a přiblížení historie studentům. Děkuji celému GVP za to, že je!
Cigi caga ciga caga, hej, hej, hej!
Petra Adámková (Nováková, 4. D, maturita 1992)
