Je sedm... měla přijít v šest... jestli nepřijde do osmi, začne mi to být v devět líto, v deset se rozčílím, a v jedenáct začnu přemejšlet o tom, že asi půjdu o půlnoci domů...
Dodnes ji podezírám, že stála za rohem a dávala si pozor, aby se vyřítila, celá bez dechu, jak spěchala, ve chvíli, kdy jsem začal zvedat kotvy.