„Ten už se tu ale dlouho neukázal,“ mumlal si pod vousy. Vystoupal tedy na vrchol Srázné, rozhlížel se, poslouchal. Jako by to šlo ze sedla pod Sušinou… že by od Tetřeví hory?
Stamichman se netrpělivě rozeběhl za tím zvukem a opravdu! Ve Strmém ho našel.
„Tetřeve, kamaráde! Tak dlouho už jsem tě neviděl!“ přitiskl přítele na prsa a v oku se mu zaleskla slza dojetí a prvnímu navrácenému tetřevovi dal jméno Hubert.
Za pár dní se vydal zkontrolovat polskou stranu hor. Přiblížil se k Medvědí jeskyni a… nevěřícně zalapal po dechu. Vskutku! Za kmenem se krčil mohutný huňáč!
„Medvěde, ty starý brachu. Po jak dlouhé době se opět setkáváme?!“ radoval se Stamichman s pusou roztaženou od ucha k uchu.
Když dorazil domů, našel kolem své jeskyně rysí a vlčí stopy.
„I vy jste se vrátili?!“ podivil se Stamichman. To už se nad ním z větví ozývalo radostné zavrčení. Stamichman vzhlédl ke kmeni borovice a uviděl rysa. Prý si udělal zastávku na cestě z Rychlebských hor do Beskyd.
„Jak je to krásné, když zase potkávám staré známé,“ usmíval se Stamichman, zatímco rys se vyptával, jestli pod Králickým Sněžníkem nebydlí nějaká rysí krasavice. Když Stamichman zavrtěl hlavou, rys řekl, že tedy přece jen potáhne dál za vlkem do Karpat, kde je k mání ještě spousta holek na vdávání...
„Přivedu ti ji pak ukázat,“ loučil se rys, zatímco Stamichman mu radil – stejně jako tetřevovi a medvědovi –, aby nikdo z nich raději lidem nechodil moc na oči.
-------------------------------------------------
Otázky a úkoly:
Ve vyprávění se objevila čtyři zvířátka: Tetřev, medvěd, vlk a rys. Hádejte, která z nich tu lidé už opravdu viděli?
Medvědí jeskyně
Medvědí jeskyně u obce Kletno na polské straně Králického Sněžníku je krápníková jeskyně, kde se našlo mnoho dobře zachovaných kosterních pozůstatků zvířat, např. jeskynního lva, hyeny jeskynní, vlka, lišky, srnce, prasete, ale hlavně medvěda jeskynního.
Tetřeví hora
Jméno Tetřeví hora (německy Schwarzberg) připomíná ptáka, který se dnes vyskytuje už jen na polské straně masivu Králického Sněžníku. V Čechách je jen jeden tetřev hlušec – vycpaný v králickém muzeu. Tetřeví hora (1 251 m) není horou v pravém slova smyslu. Jde o spočinek hory Sušina, jejíž vrchol se nachází o něco severozápadněji. Spočinek označuje vodorovný, nebo mírně sklopený terénní tvar na hřbetnici mezi vrcholem a sedlem, který může mít vlastní kótu – a díky tomu se často při pohledu z údolí jeví jako další vrchol.
Rysí stopy
Rys byl na našem území vyhuben v průběhu 18. století. Na rozdíl třeba od Šumavy, kam byl rys vrácen i uměle, do Jeseníků se dostává přirozeně z karpatské oblasti. Běžně se pohybuje na teritoriu velkém několik desítek kilometrů, v době páření však může urazit desítky i stovky kilometrů při hledání samice. Vystopovat rysa je hodně náročné, neboť jde o plaché zvíře, jehož stopy připomínají otisk tlapy velkých psích plemen. Rysí stopy se stále častěji objevují v nedalekých Rychlebských horách a výjimečně i na Králickém Sněžníku.
