 |
| Jiří Staněk |
Stamichmanovo kolečko začíná na Srázné.
Když vyleze za rozbřesku z jeskyně, protáhne se a namíří hůl na sever, aby rozehnal dešťová mračna věčně se kupící nad Černou Kupou a pošle je směrem k vrcholům Souše a Sušiny.
Pak zkontroluje, jestli se jeho horská dvojčata v noci moc divoce nepoprala. Dva téměř stejně vysoké vrcholy Srázné se pořád hašteří, který vrchol je důležitější. Někdy po sobě házejí až do rána balvany, které se valí prudkými srázy směrem k Horní Moravě, takže Stamichman pak místo snídaně na Maliníku uklízí celé dopoledne zavalené cesty.
Podobnou práci má na jaře pod Klepým. Jakmile roztaje sníh, strhává voda s sebou do údolí uvolněné kamínky, které klepou o sebe.
Tehdy se lidé v údolí zastavují a říkají: „Slyšíš, jak si příroda hraje na Klepáči?“ Mají tohle zvláštní bubnování přicházející od Klepého moc rádi a na vrcholu si postavili rozhlednu.
 |
| http://www.tisicovky.cz/cs/hory/kralicky-sneznik/novy-uzel/ |
Z Klepého je to coby kamenem dohodil k vrchu Hleďsebe. Tam si Stamichman pokaždé po tvrdé práci bezvadně odpočine. Ze smrčin přes paseky si dopřává výhledu do kraje a hloubá, proč Němci říkali tomuto kopci Sieh dich für, což přešlo do češtiny, zatímco Poláci horu pojmenovali mnohem trefněji po výrovi Puchacz (česky Výrovník). Pravda je, že sov zůstalo na obou stranách Králického Sněžníku dost, zatímco plaší tetřevi se odstěhovali na panenštější polskou stranu hor. Proto Stamichman často vyráží přes Hraniční skály do Polska a přemlouvá ptáky, aby se vrátili na Tetřeví rozsochy. Tyhle skály totiž dodnes nemohou lidem odpustit, jak kraj zpustošili nenasytní lovci. Vystříleli nejen vzácné ptáky, ale vybili i medvědy, vlky a rysy. I proto dnes Stamichman nedovolí lidem, aby chodili, kam se jim zlíbí. Třeba kupovitý vrchol Slamníku s balvany a sutí je pro veřejnost zavřený a Stamichman v zimě denně kontroluje, zda se mu tam netoulají nějací nedisciplinovaní skialpinisté, kterým nestačí sjezdovky na úbočí hory. V létě odtud vyhání dobrodruhy pátrající po místních vojenských bunkrech.
Další část Stamichmanovy pravidelné pouti vede přes Podbělský hřbet k vrcholu Podbělky, kde natrhá kytici, aby potěšil věčně zamračenou Babuši. Tato zapšklá hora celé věky žárlí na o maličko vyšší Stříbrnickou, po staletí obletovanou dobrodruhy a hledači pokladů, zatímco Babuše si nikdo nevšímá. Stejně tak musí pozdravit a utěšit temnou duši Uhliska dodnes naříkajícího, že mu horníci po staletí rozrývali jeho černé srdce.
A pak už je večer a to Stamichman vyrazí k majestátnímu Králickému Sněžníku, který vévodí celému kraji a hodně se vyvyšuje nad Malým Sněžníkem. Ten za to svého dominantního bratra věčně zlobí uštěpačnými poznámkami, že jméno Králický Sněžník nepochází od kralování, ale od Králíků – městečka v podhůří.
http://www.tisicovky.cz/cs/hory/kralicky-sneznik/novy-uzel/
Dvanát tisícovek Králického Sněžníku
Králický Sněžník (1 424 m)
Malý Sněžník (1 324 m)
Sušina (1 321 m)
Podbělka (1 307 m)
Černá kupa ( 1 295 m )
Stříbrnická (1 250 m)
Babuše (1 245 m)
Slamník (1 232 m) – též Sviní hora
Souš (1 225 m)
Hleďsebe (1 190 m)
Klepý (1 144 m)
Srázná S vrchol (1 093 m)
Vedlejší vrcholy, rozsochy a nižší hory
Uhlisko (1 241 m)
Tetřeví hora (1 251 m)
Hraniční skály (1 319 m)
Srázná (1 074 m) – dříve též Sviní hora Sauberg
Koňský hřbet (991 m)
Hraniční hora (968 m)
Selské vrchy (949 m)
Rykowisko (948m )
Jelení vrch (936 m)
