Roste v tobě, krásně zní.
Jako tóny svatební.
Jinak za střízlivá, jinak při opici.
Jednou za svitu slunce, jindy při vánicí.
Někdy vtíravá je jako uprchlíci.
Slyšíš ji, jak zvoní?
Jako když na mši svatou zvou tě zvony.
Veselá, skotačivá, smaže všechny stíny.
Smutná, konečná, když padne první hrouda hlíny.
Romantická, mámivá,
neodolatelná milenka vášnivá.
Statná, pevné tělo, chorálem se stává.
Prozářená žitím chutná jako čerstvá káva.
… zvuk, jako když oheň v krbu praská.
Kdopak je ta oslnivá kráska?
… zvuk, jako když v dáli někdo tleská…
„To jsem já, tvá vinylová deska.“