Marie Brožová s pastelkami |
Je to zhruba takové dva roky zpátky, co mě má máma vytáhla na mnou tehdy tak neoblíbené nakupování. Procházely jsme širokými chodbami nákupního centra a snažily se hladce proplouvat mezi lidmi proudícími všemi směry. Povím vám, nic tak záživného.
Novinkou však byla řada stojanů s barevnými obrazy v jedné z uliček centra, což mě, jako milovnici výtvarného umění, velmi nadchlo.
S očima doširoka rozevřenýma, aby mi náhodou něco neuteklo, jsme se s mamkou vydaly blíže prozkoumat ony obrázky. A jak se ukázalo, zblízka to bylo o něčem úplně jiném a já se octla, když to tak řeknu, mezi svými. Veliké, kreslené obrazy byly plné barev, pohádkových postav a tvorů, snů a přání a kouzel. Oči mi nestačily všechny ty příběhy zachycené na papíře pobrat.
Marie Brožová, Barvy listí |
Za ním seděla žena, výtvarnice Marie Brožová, která mě za tu chvilku stačila tolik inspirovat. A já s ní mluvila. Ukázala mi některá z jejích pastelkových kouzel, jak vytváří na papíře drobné hvězdičky, jak míchá barvy. Živě cítím, jak mě do sebe její obrazy vtáhly a jak jsem fascinovaně hledala skryté vzory. Pamatuji se, že se mi v jednu chvíli do očí nahrnuly slzy a já si řekla: "Tohle chci taky. Inspirovat ostatní, dosáhnout toho, aby měli z mé tvorby radost, vytvářet příběhy..."
Pro mě bylo toto setkání neuvěřitelným zážitkem. Inspirovalo mě a díky této skvělé ženě jsem si uvědomila, čemu se chci věnovat a že se nemám vzdávat svých milovaných pastelek, i přesto, že nejsou tak uznávaným výtvarným prostředkem. Ale Marie byla hlavně prvním impulsem mého rozhodnutí, že chci dotvářet psané příběhy a knihy ilustracemi. Odcházela jsem plná dojmů a nápadů s mojí maminkou po boku. Ale hlavně, s inspirací, která se mě drží do teď.