Našla jsem u rodičů staré fotky, které jsem nikdy neviděla. Tam vedle mámy je takové elegantní dáma v kloboučku. Je i na dalších fotkách. "Leni, to je Jarmila, žena mého bráchy Míly."
"Cože? Jarmila? Vždyť ta sotva prošla dveřmi. Chyběly jí zuby. Míla byl přeci takový hubený. Nikdy jsem nechápala, proč s ní žil."
"Ona byla štíhlá, když se brali. Ale po klukách přibrala. Pak už jen vařila, pekla."
"Jo, to máš pravdu, Vařila skvěle. Ty její vosí hnízda. I jak jsme vždy s tátou na Vánoce tam sežrali tác chlebíčku a hádali se pak cestou v autě, kdo jich snědl více. I jak mi pak nechutnala tvoje štědrovečerní večeře. Když já pořád vidím ty její tepláky s dírou, válce místo stehen, podbradek a bradavici na tváři, ne tuhle krásnou elegantní ženu."
"Leni, ale milá byla vždy. Jen na tu tloušťku pak umřela."
