Přesně na druhé straně, pro mě na pravé, když stojím tady na kopci, je Pepíkův dům. Je velký, žlutý a asi stejný jako všechny jiné baráky. V barácích se nevyznám. Jsem kráva.
Uprostřed pastviny je hodně vyšlapaná tráva, protože stará Cecila a její kamarádky jsou na krávy už dost slepý a starý, a tak tam žerou trávu, i když tam už skoro nic není.
Zato po stranách až dolů, z mého pohledu z kopce, je ta nejlepší tráva, to mi věřte.
Nicméně víc vám toho nepovím. Mě zajímá jen zelená tráva po stranách ohrady, napajedlo, stín u lípy a seník, každý den v osm a ve tři odpoledne.
