Břečťan, túje a okrasné betonové sloupky. Tomu tady říkají zahrada a já vyhrál tu skvělou možnost sekat tady trávu. Jakou trávu? To jako ty zbytky uprostřed džungle?
Už od branky mě doprovází lem okrasných květin, na které si musím dávat pozor. No a pak taky na zeleninový záhon, na vysoké trávy, na vzácné keře a když se dostanu konečně do hlavní části, čeká mě slalom mezi ovocnými stromy.
Mezi celou alejí ovocných stromů. Mám pocit, že tohle budu sekat celý život a nikdy to nenabere konce. A k čemu vlastně tahle práce je?
Poznal by vůbec někdo, kdybych tu vůbec nebyl?
No nic, nadechnu se vůně benzínu, opráším staré kožené rukavice a pokusím se to tady prokličkovat, ať můžu vyrazit na kolo. Až budu mít jednou vlastní zahradu, tak ji zaliju betonem.