Depozitář Národního muzea v Praze ukrýval 150 let unikát – zkamenělinu suchozemské rostliny, kterou tehdy našel známý francouzský paleontolog Joachim Barrande a označil ji jako řasu. Před rekonstrukcí budovy Národního muzea se stěhovaly sbírky do externích depozitářů a při jejich třídění paleontologové zjistili, že domnělá řasa je ve skutečnosti suchozemskou rostlinou.
Tým vědců z Národního muzea, Geologického ústavu Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty UK na základě stratigrafie určil, že zkamenělá rostlina Cooksonia barrandei je nejstarším nalezeným makroskopickým rostlinným zbytkem na světě.
Dosud nejvzácnější známé rostlinné zkameněliny pocházely z Irska a byly velké jen několik milimetrů. Česká Cooksonia barrandei je tak nejen nejstarší rostlinou na světě (432 miliónů let), ale i největší svého druhu.
Díky své velikosti pomohla dokázat, že tyto dávné suchozemské rostliny byly zelené, rozváděly vodu a mohly produkovat kyslík. „Existují nižší necévnaté a vyšší cévnaté rostliny,“ vysvětluje paleontolog Jiří Bek. „Ty první jako třeba sinice či řasy zde samozřejmě byly již před miliardami let. Ale řekne-li se nejstarší kytka, všichni si představí to, co vidí růst a kvést okolo sebe. A to jsou suchozemské cévnaté rostliny.“
 |
| 7 cm dlouhý bezlistý stonek byl kdysi delší – spodní větévky se nejspíš při transportu odlomily. Ve vrcholové části jsou čočkovité výtrusnice o průměru 3-5 mm, v nichž paleontologové našli výtrusy s bradavčitou strukturou povrchu. (Ilustrace: Jiří Svoboda) |
