„No, to ani náhodou!“ bránil se Pepík, když mu táta ve štole řekl, aby vytáhl mobil. „Vy jste si svoje telefony nechali s mámou na pokoji, Áňa si tamhle spokojeně cvrnká králičí bobky a já si to mám zase schytat za celou rodinu? To zrovna!“Pepík neměl s používáním elektroniky v Dolní Moravě dobrou zkušenost. Ze začátku si myslel, že má jenom smůlu, ale pak mu to začalo být podezřelé. Když vytáhl prvně telefon, aby se kouknul, jestli kluci nepsali, jak dopadli ve fotbale, zakopnul o větev, o které by přísahal, že tam před tím nebyla.
Když přestal křičet, máma mu poraněné koleno zavázala kapesníkem, ale ty levisky už jako nový prostě vypadat nebudou.
Podruhé to zkusil na louce. Co by se na louce mohlo stát, že jo? Je to jenom tráva široko daleko. No, a pic! Krtinec jako prase! Udělal přes něj kotrmelec! Bohužel v místě, kde před tím kadila kráva. Mobil to přežil, ale on vypadal jako čichová reklama na chov skotu. To už mu to připadalo podezřelé.
Poslední pokus podnikl pod stromem. Opatrně vytáhl svého placatého kámoše z kapsy a šup. Na hlavě mu přistálo loňské hnízdo. Zuřil a k tomu všemu se táta začal smát. Pepíkovi se zdálo, že se posmívá jemu, ale táta si ho nevšímal. Četl knížečku, co mu dali na recepci. Táta totiž přečte cokoli, co mu přijde do ruky.
„Hele Pepíku, tady píšou, že Stamichman nemá rád, když tu děti používaj mobily,“ referoval.
„No díky, žes´ mi to řekl včas,“ zažbrblal Pepík. „Už vo tom něco vím!“ Byl na něj žalostný pohled. Seděl pod stromem, z roztržených kalhot svítilo koleno v krvavým kapesníku, v pytlíku od svačiny měl smradlavou mikinu a na hlavě plesnivý hnízdo z minulé zimy. Proto se mu nemůžeme divit, že když ho o hodinu později táta ve štole požádal, aby vytáhl mobil, odmítnul. Věděl proč.
Táta ho však uklidňoval: „Pepíčku, tady můžeš. Tady ve štole je to bezpečný. Stamichman tu dokonce do zdi vyryl o tom básničku. Poslouchej: Tam kde vládnou čediče, mohou nejen rodiče ale i děti, co zlobily, vytáhnout své mobily.“
Varianta pro větší: Tahej mobil dítě směle, ve štole mi je u ω.
 |
| Barbora Mrázková, Fakulta designu a umění v Plzni |
