|
Marcela Konárková, Fakulta designu a umění v Plzni |
Pan Králík nakupuje po práci v supermarketu. U studeného pultu chvíli zaváhá. Minule si vlašákem přece pokecal kalhoty. Ale co, bere si třicet deka a k tomu deset rohlíků. Šourá se k pokladně, když potká souseda Myšáka. Kolečka skřípají a jeho vozík se pod tunami konzerv a mraženého masa prohýbá. „Dobrý den, pane Myšák, na co vy, prosím vás, potřebujete tolik jídla? Hleď si svého Králíku, očekávám neočekávané,“ funí Myšák a ztěžka oddychuje.
A taky, že ano, přišel dlouhý déšť, z něho se stala povodeň. Ta odřízla panu Králíkovi všechny cesty k jídlu. A každou chvíli mu hlasitě zakručí v břiše, je úplně zelený hlady. Naštěstí ho před smrtí zachraňuje Myšák. Otevírá okno v prvním patře a z loďky mu podává konzervu ananasu:
„Vidíš Králíku, já ti to říkal, štěstí přeje připraveným.“
Stránky autora: https://malinaondra.tumblr.com/