Blankytně modré oči, které slibují i prosí
rámované vějířem vrásek.
Zpoza obou stran postranice.
Kdo z nás ví, co málo je a co více?
Ukrutná bolest či síla minulých lásek?
Veselý úsměv, zubová absence.
Smutný vzkaz píše muž své bývalé milence.
Touha pohladit však zůstává ve vzduchu.
Oči bezelstně po okolí bloudí. Hledají.
Touhy i naděje v moři se koupají.
Dnes stačí jen… usmát se a vzít za ruku.
