FOCENÍ JAKO CESTA DO VLASTNÍHO NITRA - napsala Ingrid Santariusová

Ilustrační foto z webu Dary Kuzmič www.darakuzmic.cz/

Přišla jsem k Daře a ona se mě zeptala, kdo vlastně jsem?
Uvědomila jsem si, že svůj zrak velmi často obracíme navenek, ale málokdy dovnitř. Neustále jsme bombardováni spoustou vnějších vlivů a představami okolí o tom, jací bychom měli být. A bojíme se ukázat, jací doopravdy jsme, abychom nebyli odsouzeni.
Ale jací doopravdy jsme?

Jsme jako cibule obaleni nekonečným množstvím vrstev a tak je čím dál tím těžší dostat se k jádru – k našemu nejkrásnějšímu nitru.
„Vaše fotka bude naše společné dílo,“ řekla Dara a měla pravdu. Je to průvodkyně na cestě do vlastního nitra, na cestě k vyřešení otázky, kdo vlastně jsem? A na cestě k tomu najít sebe sama a to krásné v sobě.
Jen čas té cesty je až rekordně krátký. Na takové rozvahy je potřeba spousta let. Dara má však jen pár hodin na to získat si důvěru a jít spolu s člověkem, kterého fotografuje do jeho nitra a pak v průběhu jedné vteřiny zachytit to nejkrásnější z nitra každého z nás. Dělá svou práci upřímně a od srdce a dává do ní celou sebe sama. Smekám.
A tak jsem si po po postupném uvolňování mimického svalstva a po odhození všech svršků a konvencí, sedící úplně nahá na zemi uvědomila, kdo vlastně jsem a svou hodnotu. Není to jen focení – je to hluboký emoční zážitek, který nám umožní poznat a zachytit to nejcennější, co máme – sami v sobě – v jediné fotografii, která se pak jako nádherné umělecké dílo bude vyjímat v naší blízkosti a bude nám neustále připomínat, kdo vlastně jsme a to, že to nejcennější ve svém životě jsme my sami.
A tak si uvědomíme, že už máme všechno a už nikdy nikomu nedovolíme, aby nám ubližoval a to, že nemá smysl se honit za pseudohodnotami, protože to nejcennější už máme, máme to od narození, jen si toho někdy dostatečně nevážíme.
A tak si říkám: „TA FOTOGRAFKA SE MNOU UDĚLALA NĚCO KRÁSNÝHO. JE PROSTĚ BOŽÍ!“
Děkuji Vám, Daro.

https://www.darakuzmic.cz/jak-me-fotografku-zen-vnima-klientka/