29. srpna 2018

Poslední cesta - napsal Martin Tomášek

Petr a Jana jedou - jako každý den - společně autem z venkova do města.
"Kdo bude mít dnes auto lásko?" ptá se Petr své těhotné přítelkyně krátce po tom, co nastartoval rodinné SUV.
"Asi já, zaskakuju za jednoho kolegu, takže se zdržím."
"Ok pojedu tramvají."
"Co budeme dělat večer po práci?" ptá se Petr své přítelkyně. Ta mlčí. Petr se na ni podívá a najednou mu úsměv ztuhne. "Co se děje? Jsi nějaká nervózní…"
"Chtěla jsem ti to říct už dávno, měl bys něco vědět," začne Jana zajíkavě.
"Ano miláčku?"
"To dítě není tvoje."
"To si děláš prdel ne!!! Proč jsi mi tedy řekla, že je moje!!! Kdy jsi to stihla?!" křičí Petr.
"No…"
"Ne ne... Neodpovídej!!!"
Ticho. Auto se blíží k vlakovému přejezdu. 
"S kým to máš? Odpověz!!!"
Křach, bum, prásk…